AUDIO-VIDEO NÁVODY POD ZÁŠTITOU STRÁNEK: BKC-Game.net
HLAVNÍ STRANA JAK NA AUDIO-VIDEO KODEKY A KONTEJNERY BEZPEČNOST PRÁCE PROGRAMY KE STAŽENÍ NASTAVENÍ PROGRAMŮ
 

 KODEKY PRO TVORBU VIDEA

Kodeky videa provádějí dekódování (přehrávání) a enkódování (tvorbu) videa - obrazu.
Jsou nezbytné pro správnou, kvalitní a rychlou tvorbu, a zpracování obrazového záznamu.
Prakticky všechny kodeky pracují komprimační metodou - tj. snížením velikosti tím, že vypustí detaily, které lidské oko nevnímá.
Zde se pak projevuje typ a kvalita kodeku - komprimační poměr dat, ostrost obrazu, věrnost barev aj. parametry.
Tím se stávají nezbytné pro jeho přehrávání - sledování filmu (výstupní kvalita na monitoru).

Kodeky videa dělíme (z toho co nás zajímá) do základních kategorií MPEG-2 a MPEG-4.
Kodek MPEG-2 je používán v DVD (a prvotních Blu-ray).
Kodek MPEG-4 pak představuje např. DivX, XviD, x.264 apod. - používané v AVI, MP4 či MKV, stejně jako v nových Blu-ray.
Stará videa typu MPEG-1 (VCD a SVCD) si probírat již nebudeme. Jesná se o zastaralé formáty, které již nejspíše ani nikde nenajdete.
Kategorie MPEG-3 byla postupně "zrušena" - zůstala z ní jen známá stará MP3.

Nahoru

Kodek DivX vznikl jako oficiální a bohužel i placená verze kodeku MPEG-4.
Kodek vznikl v roce 1998 jako nelegální úprava kodeku V3 od Microsoftu.
V roce 2001 byla založena společnost DivX Networks, která chtěla kodek dále vyvíjet, a zařadila jej do MPEG-4 kategorie.
Mezi programátory však došlo k rozdělení na dvě skupiny. Jedni zůstali u DivX a vyvíjeli placenou verzi kodeku.
Druzí se odtrhli a začali vyvíjet open-source - bezplatnou verzi, tzv. XviD (tj. DivX pozpátku).
Až počátkem 3. tisíciletí společnost DivX vytvořila Free - bezplatnou variantu, zvanou Lite.
Ta však nedosahuje kvality verze PRO, dokonce je i o něco horší než XviD.
DivX je stále oficiální, s plnou podporou a vývojem doprovodných programů.
Díky tomu má plnou podporu prakticky všech existujících přehrávačů, vč. mobilních zařízení.

Kodek DivX podporuje pouze ITU hodnoty SAR (více v nastavení kodeku při kompresi).
Ze začátku se držel ve výborné kvalitě, ale několik posledních let jej XviD doháněl.
Zejména také proto, že vývoj kodeku DivX je prakticky zastaven, a v současné době je středem zájmu již HD rozlišní.
Nově vyvíjená verze DivX H.264 již podporuje i MKV a přímo určená pro HD rozlišení.
Nová verze DivX H.265 (podzim 2013) se stala první oficiální s podporou nového kodeku H.265.

Je-li to jen trochu možné, místo videa AVI vytvářejte video MKV s kodekem x.264, který je výrazně kvalitnější a modernější.
Výslednou kvalitu komprese můžete srovnat v testu.

Nahoru

Kodek XviD (pozpátku oficiální DivX) vznikl v roce 2001.
A to tehdy, když se část programátorů oddělila od společnosti DivX Networks za účelem vytvářet kodek zdarma - jako Open-Source.
Ze začátku to byla velká slabina, ovšem postupně dohnal kvalitu DivXu (verze Lite). Verze DivX PRO je však stále lepší.
Do popředí zájmu se dostal téměř okamžitě díky bezplatné licenci i všem vlastnostem kvalitního MPEG-4 kodeku.
Ačkoliv není oficiální, patří do skupiny MPEG-4 kodeků, a je částečně stále kompatibilní s kodekem DivX (zdrojové kódy jádra).
Jeho kompatibilita v přehrávačích je tak na velmi vysoké úrovni, prakticky shodná se svým konkurentem.
Stejně jako DivX i XviD vytváří profily H.264 komprese, zatím ale stále v testovací fázi - na kvalitu kodeku x.264 však zdaleka nestačí.
Existují samozřejmě přehrávače, které XviD nepodporují, zatímco DivX ano, ale jsou již výjimečné.
Kodek XviD podporuje ITU, ale i nonITU hodnoty SAR, díky čemuž dosahuje lepší kvality a poměrů stran (více v nastavení kodeku při kompresi videa).

Nevýhodou je, že je kodek výrazně (téměř dvojnásobně) pomalejší než DivX - při max. nastavení kvality.
Jeho nastavení je podstatně složitější (na rozdíl od DivXu lze jeho nastavení kompletně libovolně měnit).

Je-li to jen trochu možné, místo videa AVI vytvářejte video MKV s kodekem x.264, který je výrazně kvalitnější a modernější.
Výslednou kvalitu komprese můžete srovnat v testu.

Nahoru

Kodek H.264 (oficiální verze), či spíše známější označení free veřejné verze x.264 je z roku 2003.
Ve skutečnosti x.264 není kodek, ale pouze kodér - programový skript, který pro svoji funkci potřebuje aplikační rozhraní.
Tím je např. MeGUI, AviDemux apod. Neoficiálně se ale za kodek považuje, protože výsledkem je vytvořené video.
Kodek x.264 je plně vyvíjen jako Open Source - zdarma.
Avšak pracují na něm skuteční profesionálové, mnozí z nich programátoři velkých firem (např. i z konkurenčního DivXu).
Placená verze H.264 je však prakticky shodná - jedná se o skutečný kodek - tj. x.264 s vlastním rozhraním.
Kodek H.264 je oficiální verze původního formátu MPEG-4 ASP, a často se nazývá MPEG-4 AVC (Audio Vizuální Kodek).
Vyhovuje standardům ITU, ISO, IEC i MPEG.

Kodek je velmi kvalitní a přinesl mnohá pozoruhodná vylepšení.
Těmi jsou např. dvoupásmová adaptivní kvantizace, psychovizuální optimalizace, nastavování makrobloků apod.
Kodek x.264 podporuje obě hodnoty SAR (ITU i nonITU) - více v nastavení kodeku při kompresi videa.

Obrovskou výhodou je právě kompresní poměr - kodek při stejném datovém toku dokáže uložit přibližně 2,3x více informací!
Toto je ovšem také překážka osob neznalých ripování. Na internetu objevíte spousty videí, která jsou však neskutečně velká.
Není to zapotřebí, ale neznalý tvůrce si myslí, že datový tok musí nechávat stejný jako u starších kodeků.
Na druhou stranu je ale fakt, že s vyšším datovým tokem je kvalita výsledku vyšší. Ačkoliv se to nemusí přehánět.
U SD rozlišení je doporučený datový tok 1.500 - 2.000 kbit, u HD kolem 2.500 až 3.500 kbit, u FullHD kolem 6 - 8.000 kbit.
Obvykle se však u HD a FullHD setkáte s hodnotami až o několik Mbitů vyššími, což se značně projeví na velikosti souboru.

Kodek si získal oblibu hlavně u HD videa, zejména proto, že DivXu trvalo dlouho, než přidal jeho podporu (od verze 6), nemluvě o kvalitě.
Lze jej ale samozřejmě použít i pro normální DVD či TV nahrávky, kde je rovněž výrazně kvalitnější.
Tento kodek je nyní již oficiálně využíván i např. na Blu-ray discích (velice úspěšně a rychle nahradil starý MPEG-2).
Rovněž se úspěšně prosazuje v digitálním vysílání televize, ale i na internetovém videu YouTube, iTunes apod.
Je kompatibilní i s nejnovějšími mobilními operačními systémy, a prakticky všemi platformami (tablety, mobily aj.).

Vzhledem k tomu, že pro něj byl vyvinut i nový kontejner - balíček kodeku - MKV - setkáte se často i s tímto označením.
MKV je nejnovější a nejkvalitnější multimediální kontejner. V kombinaci s x.264 se stal naprostým symbolem kvality.
POZOR! Balíček MKV může obsahovat video i jiného kodeku, např. DivX. Avšak "povědomě" se již automaticky počítá s kodekem x.264.

Nově vznikají i např. profily z oficiálních variant DivX H.264 nebo XviD H.264 - nejsou však tak kvalitní, jako původní verze.
Za dobu od svého vývoje dostal kodek H.264 mnohá ocenění, a vyhrál s přehledem prakticky všechny srovnávací testy.

Nahoru

H.265, označován také jako HEVC (High Efficiency Video Coding) je nejnovější standard videa - kodek z roku 2013.
Vychází přímo z verze MPEG-4 Part 10, sám je označen MPEG-H Part 2. Za jeho vývojem stojí konsorcium MPEG (ISO/IEC) i ITU.
Kodek vychází z předchozí legendární verze H.264, a přichází s množstvím nových funkcí i vylepšení.

Především jeho kompresní efektivita je při zachování všech obrazových parametrů vylepšena až o 50 % (oproti H.264).
Kodek je navíc variabilnější. To, co v je v H.264 napevno, umožňuje H.265 nastavovat, nebo má adaptivní systém.
Má ale také např. vyšší dynamický i barevný rozsah, lepší úrovně obrazových šumů, či rozsáhlejší škálu analýzy (až 64x64 bloků).
Má plnou podporu rozlišení až 8K (tj. UHD 7680x4320p), stereoskopické 3D zobrazení i např. 12-bitové video.
Kodek H.265 má tři základní profily. Základní Main je náhražka za známý H.264.
Main 10 umí pracovat s 10-bitovou hloubkou obrazu, a Main Still Picture je určen pro kompresi obrázků (efektivnější než JPEG).

Nevýhodou je, že se jedná o novinku. Potrvá ještě nějaký čas (až několik let), než bude tento kodek masově rozšířen.


Nahoru

POZOR! Tento test je starý několik let! Jedná se o srovnání kodeků pro SD rozlišení!
V tomto starším testu bylo testováno 10-ti minutové video z originálního DVD filmu, obsahující akční i klidné scény.
Testované kodeky: x.264 (starší verze r.700), DivX 6.8.0, XviD 1.1.3.

Ve srovnání těchto kodeků tak uvidíte souboj tří nejlepších. DivX PRO je samozřejmě lepší než XviD, ale x.264 je oba poráží bezkonkurenčně.
Levá hodnota čísel představuje datový tok videa, pravá procenta či počet pixelů.

Ztráta kvality oproti originálu v % Maximální chybovost pixelů proti originálu Rozdíl ostrosti proti originálu v %
Rozdíl průměrné hodnoty dle datového tokuRozdíl průměrné hodnoty dle datového tokuRozdíl průměrné hodnoty dle datového toku
x.264 - jasný výherce v kvalitěx.264 - jasný výherce v kvalitěx.264 - jasný výherce v kvalitě
DivXDivXDivX
XviDXviDXviD

Rozdílová čísla se zdají být občas celkem malá. Hraje pár desetin vůbec nějakou roli?
Ve skutečnosti je tento poměr velice důležitý a jak vidíte ve srovnání ostatních grafů - i neuvěřitelně velký.

Na srovnávacích screenech uvidíme skutečný rozdíl.
Testovací ukázka byla komprimována se stejným, pokud možno nejkvalitnějším nastavením.
Testované kodeky: x.264 (verze 2120), DivX 6.9.2, XviD 1.4.
Datový tok: 1.800 kbit
Doba komprese: uváděna je doba dvou passů testované ukázky (8:30 minuty) na stejném PC pro hrubé porovnání rychlostí.

Originální obraz:


DivX + resizeDivX se zadáním SARXviDx.264 - MKV
Doba komprese: 5 a půl minutyDoba komprese: 5 minutDoba komprese: 9 minutDoba komprese: 21 minut

Výsledky srovnání:
Kodeky DivX i XviD zeslabují sytost barev a zvyšují jas (resp. ubírají kontrast).
Na ukázkových screenech to lze zaznamenat např. na intenzitě oranžového pozadí za hlavou dívky.
Rovněž značně rozmazávají obraz - ztrátu detailů lze pozorovat např. pod rukou - škrábance na stěně kontejneru nebo na vlasech dívky.

DivX s použitím resize filtru (pro správný formát) je nejhorší volba.
Barvy jsou vybledlé, slabší kontrast, občas s bělavě šedým nádechem.
Obraz je dost rozmazaný, stále je však mírně kvalitnější a ostřejší než XviD.
Kvůli použití filtru resize (změny rozlišení) je rovněž mírně pomalejší.

DivX s nastavením SAR je kvalitnější, navíc mírně rychlejší než s použitím resize filtru.
Obraz je mírně ostřejší, barvy jsou však stále vybledlé, kontrast slabší.

XviD má defaultně hodnotu SAR, navíc v nonITU parametru.
Je však méně kvalitní než DivX, více rozmazává.
Barvy a kontrast jsou stejné jako u DivXu - vybledlé a slabší.
Jeho kompresní doba je navíc oproti DivXu dvojnásobná.

x.264 MKV je nejkvalitnější a prakticky dokonale shodný s originálem.
Jeho kompresní doba je výrazně nejvyšší.
Jako jediný kodek navíc nijak nemění barvy ani kontrast! Zachovává vynikající ostrost a detaily.

Snad již chápete, proč používat právě nový kodek MKV x.264.
V případě volby mezi DivX PRO vs. XviD je v současnosti kvalitnější kodek XviD. Volba však záleží na Vás.
Existují např. jistá pravidla warez scény, podle nichž by se měl používat kodek DivX PRO, eventuálně x.264.

Nahoru